Pension Hela

Rodinný pension,který vám nabízí ubytování ve 2-3 a 4 lúžkových pokojích s vlastním sociálním zarízením,možnost TVSAT.

Okolí :
Z Bedřichova na Černou horu, Holubník, Ptačí kupy a zpět
Kudy vede trasa
Bedřichov MHD – Nová Louka (3,5km) – Blatný rybník (4km) – Kristiánov (7,5km) – Rozmezí (10,5km) – Sněžné věžičky (12km) – Černá hora (13,5km) – sedlo Holubníku (16km) – Ptačí kupy (19km) – rozcestí Pod Ptačími kupami (20km) – Hřebínek (21,5km) – Nová Louka (24,5km) – Bedřichov MHD (28km).


Od konečné stanice MHD v Bedřichově půjdeme po asfaltové silničce okolo Lesní chaty, pod níž stávala v dávných dobách Wanderova sklářská huť (1598-1807). V letech 2001-2002 zde byl proveden archeologický výzkum, během něhož byla nalezena řada předmětů připomínajících někdejší činnost. U hájovny silnice vstoupí do lesů a pokračuje až na Novou Louku. O málo delší je žlutě značená cesta k Nové Louce, která se vyhýbá silnici a sleduje lyžařskou magistrálu, můžeme si tudíž vybrat.

Také na Nové Louce byla v letech 1756-1817 provozována sklářská huť. Dodnes zde zůstal panský dům, proměněný Clam-Gallasy na lovecký zámeček. Dnes je Nová Louka nejen významnou křižovatkou turistických cest, bývalý zámeček pak vyhledávaným místem odpočinku a občerstvení.

Od Nové Louky téměř dohlédneme k Blatnému rybníku – dojdeme k němu za deset minut. Blatný rybník byl založen již v r. 1780 a sloužil k pohonu panské pily. Pila pracovala devadesát let a zanikla v šedesátých letech 20.století, kdy byla zbořena. Modře značená cesta míjí na návrší stojící Tetřeví kámen s křížem a zakrátko dosáhneme Kristiánova.

Kristiánov vznikl jako sklářská osada r. 1775 a byl pojmenován po majiteli panství Kristiánu Filipovi Clam-Gallasovi. Roku 1882 byla výroba skla zastavena a po pěti letech vyhořela sklářská huť. Shořel i panský dům, který tu stál až do roku 1938, když předtím sloužil jako ubytovna Horského spolku a KČST. Dodnes nám tu zůstal zajímavý hřbitůvek a historická expozice v tzv. Liščí boudě, zřízená Muzeem skla a bižuterie v Jablonci n.N.
Pokračujeme Kristiánovskou cestou na Rozmezí. Při cestě stojí granitový pomník dřevaře Jägera, který zde byl těžce zraněn převrácenými saněmi naloženými dřevem. Stalo se to v lednu 1927. Jako Rozmezí je přeneseně označováno nejvyšší místo Kristiánovské cesty. Název je však spojen s místem, kde se stýkaly hranice tří panství (Frýdlant, Liberec a Smržovka). Plochý hraniční kámen označující toto místo se nachází nedaleko, vpravo od cesty.

Na Rozmezí odbočíme doleva po žlutých značkách k Černé hoře. Nejdříve dojdeme do sedélka s rašeliništěm Vánoční louky, kde doporučujeme odbočit doprava k bizarním sklaním útvarům Sněžných věžiček. Jsou vzdáleny asi jeden kilometr a musíme se od nich zase vrátit. Je z nich hezký rozhled na Jizerské hory a Krkonoše. Sněžné věžičky se nacházejí na temeni hejnické Černé hory, zatímco vyšší vrchol se nazývá kristiánovskou Černou horou. Ten ale rozhled neskýtá. Nedaleko nejvyššího bodu Černé hory se nachází zajímavá skalka Čertova odpočinku. Ta neupoutá vyhlídkou, nýbrž zvláštním, rozbrázděným tvarem a čertovskou pověstí.

Z Černé hory strmě sestoupíme do sedla Holubníku, kde stojí ochranný přístřešek zbudovaný členy Horské služby. Ze sedla vede červeně značená cesta rozložitým hřbetem Hejnického hřebenu. Dříve cesta vedla jen úzkým průsekem v nekonečných lesích. Holubník je nedaleko a na jeho vrcholovou skalku vystoupíme krátkou odbočkou. Naskytne se nám odtud rozhled na Jizerské hory.

Blízké Ptačí kupy jsou mnohem skalnatější, cesta přes vrchol prochází úzkou průrvou. Vpravo, poblíž cesty, na boční straně balvanu, se nachází tzv. Mützelův obrázek, připomínající přestřelku s pytláky, při níž byl r. 1866 těžce postřelen hajný Ferdinand Mützel.

Z Ptačích kup krátce sestoupíme SZ na silnici a po ní dojdeme na známou křižovatku cest, zvanou Hřebínek, kde stojí občerstvovací kiosek. O sobotách a nedělích se sem sjíždějí desítky cyklistů, v zimě pak lyžařů-běžkařů. My se z Hřebínku vydáme se zelenými značkami po silnici zpevněné panely i asfaltem zpět na Novou Louku a do Bedřichova.



Tipy na výlet :
Obec Bedřichov je horská rekreační obec (680 m n.m.), stále vnímaná jako jedna z „bran“ do Jizerských hor, s výborným spojením na Liberec i Jablonec nad Nisou. Nachází se v údolí Bílé Nisy, na níž jsou vybudovány dvě menší přehrady. Významné středisko letní i zimní turistiky a lyžování (šest sjezdovek se sedmi vleky na severozápadních svazích Vysokého hřebene s nočním osvětlením); sídlo ústředí jizerskohorské horské služby (dům HS je s celoročním provozem a se nachází poblíž Centrálního parkoviště).

Bedřichov byl založen roku 1558 a pojmenován podle tehdejšího majitele libereckého panství Friedricha (Bedřicha) z Redernu. Několik století zde pracovala skelná huť, založená skláři Wandery roku 1598 pod dnešní Lesní chatou (na jejím místě kdysi stávala bedřichovská rychta). Huť vyráběla až do roku 1807, pocházejí odtud malované poháry z lesního skla s bublinkami i lékárenské a voňavkářské flakóny. Po zrušení sklářského provozu a stržení objektu huti bylo místo opuštěno, donedávna jej připomínal pouze malý pahrbek. V současnosti opět probíhá v prostoru staré huti archeologický výzkum s bohatými nálezy původních výrobků a částí nářadí sklenářských dělníků.
V obci je celá řada dřevěných a kamenných lidových chalup - připomínek dob, kdy Bedřichov býval pouhou pastvinářskou a sklářskou osadou na okraji lesů. Na svahu pod rozhlednou Královkou stojí kostel Sv.Antonína z roku 1932.

Od poloviny 20.století je Bedřichov vyhledávaným místem zejména zimní rekreace. Poblíž horní přehrádky na Bílé Nise je lyžařský stadion (v létě využíván jako tenisové kurty a víceúčelové hřiště), což je jedno z výchozích bodů Jizerské lyžařské magistrály, která skýtá přes 100km upravovaných lyžařských tratí po celých Jizerských horách a zhruba stejný počet pro milovníky cyklistiky i pěší turistiky. Severně od obce jsou závodní lyžařské běžecké tratě, na nichž se koná celá řada závodů v běhu na lyžích, nejslavnějším je patrně Jizerská padesátka. Tento závod vznikl jako testovací závod výkonnosti horolezců, první ročník se konal v lednu 1968 za účasti 52 závodníků na trati Bedřichov-Kořenov a zpět. Protože třetího ročníku se v roce 1970 zúčastnili členové Expedice Peru 1970, která však skončila tragicky pod kamennou lavinou pod Huascaranem, byl rok nato závod nazván již Jizerská padesátka – Memoriál Expedice Peru 70. Rok od roku získávala a stále získává „padesátka“ na popularitě, na počátku 80.let stálo na startu téměř osm tisíc závodníků (v současnosti startuje cca 3 tisíce závodníků). Na začátku 90.let se byl závod zařazen do Euroloppetu a v roce 1999 se Jizerská padesátka stala členem světové ligy dálkových běhů Worldloppet.